© Antropark 2006, Author and Illustrations © Libor Balák, Úvod do rekonstrukční paleoetnologie

© Update Antropark 2012, Author and Illustrations © Libor Balák, Úvod do rekonstrukční paleoetnologie

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz

 

Úvod do rekonstrukční paleoetnologie a etnologie - Libor Balák

Kapitola devátá:  Historie rekonstrukční paleoetnologie

Existují především dva nezávislé proudy. Jeden je oficiální, ten je daný ze strany společnosti a potřebou prezentovat určité informace veřejnosti. Pro tyto účely se v USA v Americkém muzeu stává „dvorním“ malířem ředitele muzea legendární malíř Charles Knight. Tato spolupráce funguje, protože v USA je známo, že na skvělou propagaci je třeba dávat výjimečné finanční částky. Udržet si solidního a těžko nahraditelného umělce je samozřejmě prioritou. Jinde se uplatňují jen dočasné spolupráce, kdy vznikají jen narychlo sestavené pracovní týmy, jejichž práce má znovu a znovu řadu začátečnických chyb. V MZM a NM se pokouší na konci 80. let použít k takové práci výtvarníka v rámci hierarchie muzejní organizace, placeného jako běžného výtvarníka. Tragikomický experiment končí útěkem výtvarníka za železnou oponu. Fungující profesionální rekonstrukce, kterým se někdo bude věnovat systematicky, jsou možné jen z libovůle vedení velkých nebo dobře financovaných muzeí. Z vnějšku není možné do situace nijak zasáhnout a změnit ji.

 

Druhý proud je nezávislý na společnosti a není z její strany financován. Zobrazování pravěku je tak spojeno s určitou návratností nebo komercí, knihy, ilustrace, film, televize. Pokud byl například ekonomicky silný trh publikací s tématem pravěku a autorské honoráře byly solidní, vznikala platforma téměř profesionálního rekonstruktérství. U nás je spojena tato forma rekonstrukcí se jménem Zdeňka Buriana. Především v oblasti paleolitu se na konci této éry objevuje komiks (Libor Balák), který je ve své monotématičnosti ještě výhodnější pro financování rekonstrukcí. Takže na konci 80. let a začátkem 90. let minulého století u nás máte srovnatelné rekonstrukce paleolitu se západní Evropou. Tato situace ale rychle mizí a prostor ztrácí finance. U nás tak zůstávají mimo hru výtvarníci jako Libor Balák a Jiří Grbavčic (generace odepsaných). Prosté napodobení postupu kdysi úspěšného Zdeňka Buriana není možné, navíc má dílo Zdeňka Buriana mnoho nepřátel, ale i přátel, kteří jiné pojetí chápou jako porušení svatosti neomylného poloboha. Ti spolu dohromady vytváří velmi negativní prostředí pro profesionalizaci rekonstrukcí. Zajímavé je, že pojetí současné rekonstrukční paleoetnologie vlastně stojí na myšlenkových základech ze 70. let 20. století, které budovala generace Jaroslava Maliny a Antonína Hluštíka. Teoretická koncepce v podání Antonína Hluštíka se zcela odlišovala od Burianovy jak po odborné tak po výtvarné stránce. Postupně se tyto principy propojovaly s koncepcemi Jana Jelínka a byly předobrazem praktických metodik postupně vedoucích k rekonstrukční paleoetnologii. Současná výuka rek. paleoetnologie na Katedře experimentální archeologie je tak i určitým logickým spojením různých cest původně jediného myšlenkového proudu. Bez podkladů a práce Jaroslava Maliny (propagátor experimentální archeologie) a Antonína Hluštíka (teoretik výtvarné rekonstrukce pravěkého života). V současné době jde nejen o propagaci paleolitu a jeho skutečné tváře, ale také o propagaci a výuku rekonstrukční paleoetnologie, jakožto základního úkolu, od kterého je možné, aby se odvíjela další činnost vedoucí k systematické profesionální práci.

 

Paralelně vzniká paleoetnologie a paleoetnologické pracoviště AV v Brně jako symbolická návaznost na práci Karla Absolona (90. léta 20. století), posléze se objevují skutečné studie z pohledu paleoetnologie. Také se začíná užívat společně dohodnuté označení pro paleoetnologii mezi Liborem Balákem a Jiřím Svobodou. V současnosti se z pohledu rekonstrukční paleoetnologie jeví paleoetnologie (z AV Brno) jako modelová rekonstrukční paleoetnologie, tedy jen jako určitá oblast širšího celku. Oba přístupy se prolínají a uplatňují v expozici na www stranách AV Brno (projekt Antropark), kde je pro veřejnost předvedena řada starších, ale i nejnovějších rekonstrukcí, které mnohdy vznikaly jako základní obrazové doprovodné materiály k publikaci o Personě gravettienu.

 

V současnosti se řeší střet rekonstrukcí a pseudorekonstrukcí a hledá se cesta jak k profesionalizaci, tak k zajištění kontinuity tradice domácí rekonstrukce do budoucna.

 

Zpět na úvodní stranu                                                                                                         Předchozí          Další

 

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz

© Antropark 2006, Author and Illustrations © Libor Balák, Úvod do rekonstrukční paleoetnologie

© Update Antropark 2012, Author and Illustrations © Libor Balák, Úvod do rekonstrukční paleoetnologie